Kališník běločerný

Kališník běločerný
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	vřeckovýtrusé (Ascomycota);
Řád	kustřebkotvaré (Pezizales);
Čeleď	chřapáčovité (Helvellaceae);
Rod	chřapáč (Helvella);
Binomické jméno
	Helvella leucomelaena; (Pers.) Nannf. 1941
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kališník běločerný neboli chřapáč kalíškovitý (Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf. 1941) je vzácná vřeckovýtrusá jarní houba, která roste nejčastěji na půdách obohacených vápníkem pod borovicemi. V České republice jde o ohrožený druh.

Synonyma

Acetabula leucomelaena (Pers.) Sacc. 1889^[1]
Acetabula leucomelas Pers.^[2]
Geopyxis percevalii (Berk. et Cooke) Sacc. 1889 [jako „percevali“]^[1]
Paxina leucomelaena (Pers.) Kuntze 1891 [jako „leucomelas“]
Peziza leucomelaena Pers. 1822 [jako „leucomelas“]^[1]

česká jména

chřapáč běločerný^[3]
chřapáč kalíškovitý^[4]
kališník běločerný^[5]
kališník bělonohý^[2] (≠ chřapáč bělonohý!)
kališník černobílý^[6]

Vzhled

Makroskopický

Plodnice v dospělosti 40–100 milimetrů široké, 10–50 milimetrů hluboké, pohárovité až miskovité, se stopkou. Okraj je nejprve dovnitř zahrnutý, později laločnatý. Hymenium šedohnědé, tmavě hnědé až černé. Vnější strana strana je v horních partiích bělavá až tmavě šedohnědá, níže má bělavé odstíny a jemně pýřitý povrch. Bělavou stopku brázdí několik žeber se zaoblenými hranami. Žebra nevybíhají na vnější stranu kalichu.^[4]

Mikroskopický

Výtrusy mají široce elipsovitý tvar, dosahují 20-24 × 11-13 μm.^[4]

Výskyt

Roste vzácně, jen v příznivých letech hojněji, na zásaditých půdách (vápnitých^[4], ale i hadcových^[7]), spíše na chudších substrátech s příměsí písku, štěrku nebo kamenů. Vyskytuje se v borových lesích (častěji podél cest), ale také na synantropních stanovištích - parcích, lesoparcích a trávnících, kde rostě rovněž pod borovicemi (lesní, méně často černou a klečí). Z České republiky jsou známé i ojedinělé nálezy z listnatých lesů či pastvin a dále pak sběry ze sukcesních stanovišť, jako jsou bývalá odkaliště po průmyslové těžbě.^[8] Fruktifikuje od dubna do června.^[4]

Rozšíření

V rámci chráněných území České republiky byly nálezy kališníku žebernatého publikované mimo jiné z následujících lokalit:

Český kras^[9] (střední Čechy)
- Koda^[10] (okres Beroun)
Kladrubská hora^[11] (okres Tábor)
Mohelenská hadcová step^[7] (okres Třebíč)
Petřín^[12] (Praha)
Pučanka^[3] (okres Klatovy)
Sivický les^[9] (okres Brno-venkov)
Vyšenské kopce^[9] (okres Český Krumlov)

Záměna

Může být zaměněn za podobné druhy chřapáčů (kališníků):

kališník žebernatý (Helvella costifera)^[13] – alkalické podloží pod listnáči, postrádá černošedé tóny, žebra nejsou patrná jen na třeni, ale vystupují výše na kalich
chřapáč Quéletův (Helvella queletii)^[13] – alkalické podloží pod listnáči, vyšší nadzemní třeň (není zapuštěn do substrátu), ze stran smáčklý kalich
chřapáč podobný (Helvella confusa) – alkalického podloží pod smrky, drobnější plodnice.^[4]
kališník obecný (Helvella acetabulum)^[13] – kyselé podloží pod listnáči, spíše hnědookrové odstíny, nebývá zapuštěný do substrátu

Ochrana

Kališník běločerný je veden v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako ohrožený druh (EN).^[9] O případných nálezech je proto vhodné informovat nejbližší mykologické pracoviště.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola A. leucomelas, s. 863.
↑ ^a ^b ZÍBAROVÁ, Lucie. Helvella leucomelaena (Chřapáč běločerný) [online]. mykologie.net [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Helvella leucomelaena, s. 94.
↑ HAGARA, Vladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2015. 1152 s. ISBN 978-80-7451-407-4. Kapitola Kališník běločerný, s. 31.
↑ BioLib.cz – Helvella leucomelaena (Chřapáč kalíškovitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
↑ ^a ^b kolektiv autorů. Mohelenská hadcová step [online]. Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, v. v. i., 2014 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. ISBN 978-80-87189-17-7. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ DECKEROVÁ, Helena; ŠUHAJ, Jiří. Výskyt chřapáče kalíškovitého (Helvella leucomelaena) ve Slezsku a na severní Moravě (Česká republika). In: SPITZER, Lukáš. Acta Carpathica Occidentalis. Vsetín, Zlín: Muzea regionu Valašsko, p.o. a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p.o., 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20. ISSN 1804-2732. Ročník 5. S. 3–11. Archivováno 20. 4. 2016 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b ^c ^d SVRČEK, Mirko. Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf.. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. Archivováno 9. 1. 2021 na Wayback Machine.
↑ anonymus. Plán péče o Národní přírodní rezervaci Koda na období 2013 – 2017 [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23.
↑ NaturaServis, s.r.o., František Krejča. Plán péče o ZCHÚ „přírodní rezervace Kladrubská hora“ na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024 [online]. portal.gov.cz, 2014-06-03 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31.
↑ Zelený svět. Plán péče pro přírodní památku PETŘÍN na období 2013 – 2022 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24.
↑ ^a ^b ^c MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. Kapitola Chřapáč kalíškovitý, s. 110.

Literatura

WICHANSKÝ, Evžen. Nová odrůda kališníku běločerného Acetabula leucomelas Pers. var. semihypogaea Wich. odr. polopodzemní. In: Albert Pilát. Česká mykologie. Praha: Čs. akademie věd, 1959. Ročník XIII. S. 20–25.
DECKEROVÁ, Helena; ŠUHAJ, Jiří. Výskyt chřapáče kalíškovitého (Helvella leucomelaena) ve Slezsku a na severní Moravě (Česká republika). In: SPITZER, Lukáš. Acta Carpathica Occidentalis. Vsetín, Zlín: Muzea regionu Valašsko, p.o. a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p.o., 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20. ISSN 1804-2732. Ročník 5. S. 3–11. Archivováno 20. 4. 2016 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Galerie kališník běločerný na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu kališník běločerný na Wikimedia Commons
Taxon Helvella leucomelaena ve Wikidruzích
BioLib.cz – Helvella leucomelaena (Chřapáč kalíškovitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[if-1] Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.

[vel-2] VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola A. leucomelas, s. 863.

[myko-3] ZÍBAROVÁ, Lucie. Helvella leucomelaena (Chřapáč běločerný) [online]. mykologie.net [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.

[stevr-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Helvella leucomelaena, s. 94.

[ohub-5] HAGARA, Vladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2015. 1152 s. ISBN 978-80-7451-407-4. Kapitola Kališník běločerný, s. 31.

[biolit-6] BioLib.cz – Helvella leucomelaena (Chřapáč kalíškovitý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.

[mhs-7] tiv autorů. Mohelenská hadcová step [online]. Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, v. v. i., 2014 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. ISBN 978-80-87189-17-7. ^{[nedostupný zdroj]}

[deck-8] DECKEROVÁ, Helena; ŠUHAJ, Jiří. Výskyt chřapáče kalíškovitého (Helvella leucomelaena) ve Slezsku a na severní Moravě (Česká republika). In: SPITZER, Lukáš. Acta Carpathica Occidentalis. Vsetín, Zlín: Muzea regionu Valašsko, p.o. a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, p.o., 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20. ISSN 1804-2732. Ročník 5. S. 3–11. Archivováno 20. 4. 2016 na Wayback Machine.

[rl-9] SVRČEK, Mirko. Helvella leucomelaena (Pers.) Nannf.. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. Archivováno 9. 1. 2021 na Wayback Machine.

[koda-pp-10] ymus. Plán péče o Národní přírodní rezervaci Koda na období 2013 – 2017 [online]. ochranaprirody.cz [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-23.

[kh-pp-11] NaturaServis, s.r.o., František Krejča. Plán péče o ZCHÚ „přírodní rezervace Kladrubská hora“ na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024 [online]. portal.gov.cz, 2014-06-03 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31.

[petrin-pp-12] Zelený svět. Plán péče pro přírodní památku PETŘÍN na období 2013 – 2022 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2011 [cit. 2016-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-24.

[mmjh-13] MIKŠÍK, Michal. Poznáváme jarní houby. Praha: Grada, 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4403-2. Kapitola Chřapáč kalíškovitý, s. 110.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Identifikátory taxonu
Helvella leucomelaena	Wikidata: Q3912752 BioLib: 322655 NDOP: 78182 EoL: 133496 EPPO: HLVLLM Fungorum: 119193 GBIF: 2594810 iNaturalist: 332490 IRMNG: 10378304 MycoBank: 119193 NBN: NBNSYS0000019584 NCBI: 330895 NZOR: dc9a9f7a-bfb9-4337-8ad1-3bb85438f987
Peziza leucomelaena	Wikidata: Q59511599 Fungorum: 493082 GBIF: 5953214 MycoBank: 493082